Perličky ze školních lavic

Než začal tvořit svět, poflakoval se Bůh jen tak.

Když jsem přišla do podsvětí, tak mně tam nabídli, že mě svezou na lodi.

Beriah pod Daathem - to je jako Rychnov nad Kněžnou!

Viděli jsme smečku psů, nějaké dravce a traktor pracující na poli.

Co dělá Binah? Jen tam tak visí...

Když jsem se dozvěděl, jaké úkoly jsou rozdány, hned jsem si připomněl předchozí akce a jako obvykle jsem se zděsil.

Zdálo se mi, že jsem sonda na Mars, a to se mně nelíbilo, protože mě ovládali z řídícího střediska.

Letěli okolo mě duši - celé stádo duchů...

To, co říkám, neříkám teď, ale trochu dozadu a trochu dopředu.

O průběhu koncentračního cvičení: Při třetím dějství jsem chtěla odejít a má mysl byla prázdná...

Když si mám ten rituál užít, musím přece mít pohodlí!

Kastro a Poklus byli Diovi synové...

Mám dnes začít s integrací animy a anima?

Nejsem žádným předmětem pokusu. Mám totiž pocit, že jsem úplně jiným předmětem.

V noci mne trápily sny o sefiře Hod.

(Za úkol bylo navštívit v astrálním těle peklo). Když jsem zabušila na pekelnou bránu, vylezli dva čerti, řekli, že tam nemám co dělat a vynadali mi tak sprostě, že to veřejně nemůžu vůbec opakovat.

(Tentýž úkol). Vůbec se mně tam nechtělo. Nasedla jsem na skútr, abych tomu ujela. Ale dostala jsem se na oběžnou dráhu a tam musela uklízet všechny odpadky z rozbitých družic a raket.

To nám dnes vychází karty! Všude samý Blázen!

K výkladu, ve kterém vyšla karta Viselec: Máš to postavené na hlavu.