Thelema - Magick na Magick.cz
 Magick na Magick.cz

          Sborník pro duchovní vědu, hermetismus a thelemickou magii.

        Motto:
        Čím více všichni mluví, tím méně se slyšíme. A tím vzácnější je slovo, které tvoří víc než jenom sebe.


        Pravidelné rubriky:

*Thelemick & Magick *Svatá magie Abramelina mága
*Překlady, bilingvní příspěvky *Teoretické koncepty, religionistika *Obskurní beletrie
Povstání Dagonovo
Stephen Dziklewicz

Nový pohled na starého boha, kterak jej uctít a proč.
Překlad: Chiah

1) Dagon: Lovecraftovo dílo
(mírně kráceno)

Lovecraft jej ponejprv popisuje v povídce Dagon z roku 1917. Zde je vzpomínán jako rybí bůh z filištínských legend. V pozdější povídce Stíny nad Innsmouthem (1931) popisuje tentýž autor Esoterický řád Dagonův, který je spojen s Nezbadatelnými, obojživelnými, žábám podobnými, rybími kreaturami vysokého věku i inteligence. Otec Dagon je prapředkem těchto bytostí, o nichž se říká, že jednoho dne, pokud nezapomenou, povstanou proti kmeni Velkého Cthulhu.
Roli Cthulhu v tzv. Cthulhu-mýtech vysvětluje August Derleth v Lovci na prahu (1945): Vodní Cthulhu je mocnější než Dagon, který mu společně se svými Nezbadatelnými slouží.



Přesto někteří Lovecraftovi žáci a další nadšenci, např. Robert M. Price a Will Murray, rozpoznali v rané podobě Dagona předchůdce pozdější podoby Cthulhu. Price věří, že Dagon je kamarádské a přijatelné pojmenování, přejaté ze Starého zákona, které má skrýt tajné uctívače neznámého Cthulhu. Uctívání Dagona je často vzpomínáno v pokleslé formě v Bibli, a to Lovecrafta inspirovalo, jak říká Murray. Nejlepší popis nabízí povídka Stíny nad Innsmouthem, kde je dobré věnovat pozornost líčení Zadoka Allena.
Jeho proslov totiž vyjadřuje mnohá z témat, jimiž je obsednuto podvědomí západního člověka, a Lovecraft dokázal tyto myšlenky zachytit a popsat. Jako babylónské ohavnosti označil celé spektrum cizích božstev a prastarých nočních můr, ztělesňujících zapomenuté úrovně zkušenosti, jsoucí mimo židovsko-křesťanskou představu autority, která potlačila hodnotu všech starověkých božstev. Jejich jména zemřela, ale jejich síly přežily v nejhlubších vrstvách nevědomí. To Lovecraft poeticky vyjádřil svou rituální expresí ve svém domě R'lyeh mrtvý Cthulhu čeká snící. S přihlédnutím k tomuto tvrzení se vztah mezi Cthulhu a Dagonem stává uzavřenějším a jasnějším.
V první knize Samuelově, kap. 5, je popsáno, kterak síly Jahveho přesáhly síly Dagonovy. Bůh filištínských se stal bezmocným před schránou Hospodinovou. Odsud lze odvodit formulku, která parafrázuje Lovecraftovu rituální formuli pro Cthulhu: Ve svém domě v Ashdod kníže Dagon povalen leží. Podle této věty lze konstruovat rituální formuli pro Dagona.


2) Dagonova litanie
(v původním rozsahu)

1. Ve svém domě v Ashdod pán Dagon povalen leží.
2. Avšak znovu mu bude náležet jeho místo.

3. Dagon tváří k zemi padl před truhlou Hospodinovou
4. po sedm cyklů času neuctíván
5. sedm krát sedm cyklů potlačen
6. pak knížata Dokonalosti shromáždila se
7. by velkou oběť obětovala Dagonovi, bohu svému
8. a aby veselili se: nastal rok radosti.

9. I stane se v ten den
10. hlas křiku od brány rybné
11. A kvílení od druhé strany
12. a třeskot veliký od pahrbků.
13. Událost velké svátosti Dagonovy
14. a ohavnost na prázdném místě.

15. A znovu přišli Dagonovi kněží
16. Synové boží vešli k dcerám lidí
17. A vzali Dagona a postavili jej na jeho místo
18. znovu-ustavili pradávné uctívání.
19. povolali Mocného z Věčnosti.

20. Všichni, kdož vstoupí do domu Dagonova
21. jsou pod pečetí, která jest Jedenáct
22. A budou uctívat hlavu Dagonovu
23. zpívajíce hlasem kouzelníků,
24. A překročili přes práh
25. v tichu noci.

26. Ba´abethu L´Ashdodu yaqom Baal-Dagon:
27. Ve svém domě v Ashdod pán Dagon povstane!


Komentář

Litanie je založena na biblických odkazech na Dagona a na kabalistických korespondencích, které z nich vyplývají.
Řádky 1 - 2: Konstatování stavu, jak je popsán v První Samuelově a prohlášení žáků Dagonových.
Řádky 3 - 8: DGVN NPL LPNIV ARCH LPNI ARVN IHVH. (1.Sam, 5,3). Gematrie verše je 1148, což je ŠBO ŠOVTh, sedm cyklů času. Uctívání Velkého Starého, Dagona bylo potlačeno kultem Staršího boha, Jehovy, právě na tuto dobu.
Text od ř. 6 je z Knihy soudců 16,23 s jedinou změnou: slovo ThKLITh (860) dokonalost, úplnost, nahradilo PLŠThIM (860), Filištíni. Dokonalost, úplnost se vztahují k oběti ZBCh GDVL LDGVN, velké svátosti Dagonovy, která s nun jako koncovým dá 803, ŠNTh HIVBL, Rok Radosti, Jubilea. Tak se nazývá 50. rok, doplňující cyklus sedm krát sedmi period; je to svatý čas osvobození, odvozující svůj název od zvuku zvěstujících trumpet. IVBL značí dlouhý zvuk a jeho číslem je 48, což je i číslo GDVLH, velikost, majestát, a KVKB, hvězda.
V Mystériích Síria (1976) vztahuje Robert Temple slavnost padesátiletého cyklu k 49/50leté periodě orbitálního cyklu Siria B okolo Siria A, Psí hvězdy. V kabale jsou tyto cykly času identifikovány s kosmickou periodou aeonické progrese a finálním uvolněním za Velkého Jubilea. V kontextu litanie jsou identifikovány s aeonem, v němž povstane Dagon.
Řádky 9 - 12: Jsou popisovány manifestace, doprovázející povstání Dagonovo v roce Dlouhého zvuku. Text je odvozen z Knihy Sofoniášovy 1,10. ŠOR HDGIM brána ryb, je název jedné ze severních bran jeruzalémských; ale v přítomném kontextu je identifikována se vstupem k Apsu, vodní propasti sumersko-babylónské kosmologie. HaDaghim, ryby, mohou mít vztah k Nezbadatelným.
Řádky 13 - 14: Zdůrazňují význam ZBCh GDVL LDGVN, velká svátost Dagonova, ale poukazují k alternativní gematrii 153. To je číslo PGO, událost, příhoda; CChNH, zápach, ohavnost; a MBVQH, prázdnota, zničení, prázdné místo. Tak vzniká prostor pro různé interpretace. Ohavnost na prázdném místěnaznačuje zkušenost hrůz Abyssu, zatímco puch zničení může naznačovat očistu země, na niž se má vrátit Velký Starý, k čemuž směřují i Lovecraftovy popisy z Hrůzy v Dunwichi, část V. Může zde existovat paralela ke Hrůze ze Zpustošení. Stoupenci se zasvětí Milovanému a uvědomí si, že Jsem sám: není boha, kde já jsem (AL II/23) ve smyslu Když mě poznáš, ó prázdný Bože, můj plamen zcela vyhasne ve tvé veliké N. O. X. (Liber Liberi vel lapidis Lazuli I/40).
Řádky 15 - 19: Integrují část textu 1Sam 5,3-5 a 1M 6,4 dle kabalistických korespondencí. KHNI DGVN, kněží Dagonovi, mají numeraci 148 jako BNI ALHIM, synové boží, kteří se stýkali s dcerami lidskými, a jejich děti byly HGBRIM AŠR MOVLM, mocní z věčnosti. Tak zní doslovný překlad hebrejské fráze, jejíž gematrie je 947, tatáž jako IŠBV AThV LMQVMV, uloží je na jejich místo. Znovu-ustavení uctívání Dagona a znovu obnovení jeho sil povznáší Velké Staré z prostorů Odtamtud. Podle stav Josepha-Antoine Boullana: Dagon zase přijde, jak tvrdí mocní čarodějové... neboť mocná zvířata hlubiny budou odvázána z řetězů a vydají se po svých cestách ničení... (Podle nevydaného Bertiaux: Lecture by Joseph-Antoine Boullan, přetištěno v Grant: Mimo kruhy času (1980).
Abychom lépe identifikovali Mocné z věčnosti, můžeme o nich hovořit jako o Mocných zvířatech hlubiny. Ve vztahu ke Gen 6,4 popisuje Kenneth Grant tyto entity jako tyfoniánská teratomata podobná těm, jež jsou popsána Berossem v jeho výčtu stvoření. Z těchto teratomas jsou nejznámější drak a opice - jako archetypy (viz Grant: Noční strana Ráje). Jejich přeživší forma je Berossem popsaná dost divoce; babylónské přepracování vyprávění o stvoření je přesnější. Zde Tiámat, prvotní drak vodního chaosu, nechává zrodit různá monstra, včetně jedenácti draků. Ty později Marduk, když zabije Tiámat, postaví jako sochy k Bráně Apsu, aby jeho vítězství nebylo nikdy zapomenuto. (Podle Ancient Near Eastern Texts Relating To Old Testament, 1955 a podle The Ancient Near East Supplementary Texts, 1969). Někteří draci se stali souhvězdími - Hydra, Střelec, Vodnář a Kozoroh. Teď je brána Apsu zase otevřena, a navrátivší se Dagon bude vypouštět draky hlubiny, kteří jsou esencí všech babylónských ohavností.
Řádky 20 - 25: KL HBAIM BITh DGVN, všichni, kdo vstoupí do domu Dagonova (1Sam 5), má hodnotu 583, což je AChD OŠR, Jedenáct. To značí, že následníci Dagonovi vědí o jedenácti dracích chaosu, a možná mají povědomí i o slovech Nuitiných: Mé číslo je jedenáct, jakož i čísla těch, kdož jsou z nás (I/60).
RAŠ DGVN, hlava Dagonova, má numeraci 564 spolu s QVL MLChŠIM, hlas kouzelníků, a DMMTh HLILH, ticho noci. Přívrženci uctívají hlavu Dagona, aby mohli znovu-ustavit jeho vládu nad místem nebo prostorem, který je MQVM, Maqom. Skrze svoji numeraci 186 se Maqom identifikuje s QVP, Qof, což značí opice nebo zadní část hlavy - magické centrum uvnitř malého mozku, občas nazývané dračí mozek. 186 je také hodnota APQH, pevnost a PVQL, akce, skutek nebo přírůstek; v řečtině značí Golgotu, místo lebky a místo křížení.
BITh DGVN, dům Dagonův, je 475, což je i BGVLGLThA, na Golgotě. Poté, co byl Saul zabit v bitvě s filištínskými, říká text Prvé knihy Paralipomemnon 10,10: Složili také odění jeho v chrámu boha svého, hlavu pak jeho přibili v chrámě Dagona. Slovo, užité pro hlavu je zde GLGLTh, lebka. Nadto v podobě GLGLThA má slovo lebka tu stejnou hodnotu 467 jako KThVLHV, jedna z hebrejských výslovností slova Cthulhu; a akkadské slovo KUTALLU znamená zadní část hlavy, zadní díl, vzadu (Assyrian Dictionary of the Oriental Institute of the University of Chicago, 1982).
Všechna tato zjevení naznačují, že Dagon je pánem Hlubin a strážce Prahu, přičemž překročením tohoto prahu lze dosáhnout vodního Abyssu, tj. vnějších prostor - oblastí mezi hvězdami, kde mocní dlí ve věčnosti. Z mikrokosmického hlediska je práh prvotních prostorů vědomí umístěn v centru Qof; a je dosažitelný přímo světlem Vůle z Adžni a vibrací Slova Z Višuddhi.
Řádky 26 - 27 obsahují mantru, která hebrejsky zní: BBIThV LAŠDVDV IQVM BOL DGVN, což doslovně značí: Ve svém domě, ve své pevnosti, povstane on, pán Dagon. Baal-Dagon má číslo 165, což souhlasí s LHVDIOM, on jej učiní věhlasným.


3) Dagon: jaká je realita
(velmi mírně kráceno)

Bohužel se nedochovala žádná Dagonova socha nebo jiné jeho zobrazení. Vše ale napovídá tomu, že oblíbená rybí podoba není skutečnou podobou Dagona.
Do hebrejštiny lze Dagona přepsat jako DGVN, což by mohlo být rozšířením slova DG, ryba. Máme zde ale také slovo DGN, značící zrno a podobné slovo v arabštině značí mrak nebo déšť. V Bibli nenajdeme podklady k tomu, abychom Dagona určili jako boha ryb nebo boha moře. Je zde popisován jako bůh Filištínských, bojovného kmene, který osídlil území Palestiny asi 1200 před Kristem; kult Dagona tento lid přijal od svých předchůdců.
Dagon je západosemitské božstvo. Nejstarší zmínky o něm najdeme v tabulkách, nalezených v oblasti horního Eufratu ve 3. století př. n. l., kde je označován jako Dagan. V Eble (syrská poušť) prozrazují královské archivy, že Dagon vládl pantheonu o 500 bozích. Je označován jako Be-dingir-dingir, Pán bohů a jako Ba-kalam, Pán země. Se svou manželkou Belatu vládne chrámovému komplexu e-mul, Dům hvězd. Jedna z bran Ebly nese jeho jméno a je mu zasvěcen první měsíc roku. Je nositelem mnoha čestných titulů.
Velkým centrem jeho uctívání bylo amoritské království Mari u Eufratu. Mnozí králové této země měli Dagonovo jméno obsaženo ve svém královském jménu.
Severněji, z Tirqa, pochází označení IZRO-DGVN, což značí Dagon-rozsévač nebo Dagon-ploditel a identifikuje boha se zrnem a růstem. Tirqa, Dagonovi zasvěcené město, je hlavním kultickým centrem tohoto boha; zde také král amoritského původu Šamši-Adad I. (asi 1815 - 1782 př.n.l.) postavil Dagonovi chrám. V této době, kdy Amorité založili první babylónskou dynastii, se Dagonův kult šířil Mezopotámií. Jako jediný byl tento bůh přijat do sumerského panteonu. nejdříve se stal průvodcem Enlila, později s ním byl ztotožněn a byl uctíván jako bůh země a vegetace, jako velké chtonické božstvo, které v podsvětí soudí duše mrtvých.
Západněji, na severním pobřeží Sýrie, byly na pokraji Ugaritu (Ras Šamra) nalezeny dvě stély zasvěcené Dagonovi. V textech stél se vzpomíná Baal jako syn Dagonův. Baal je protagonistou ugaritských mýtů, je bohem plodnosti, deště, hromu a blesku.
Uctívání Dagona bylo rozšířeno v Sýrii, Libanonu a v Palestině mezi Kanaanejskými, později mezi Féničany a Filištíny. Dagon je zmíněn v Historii Fénické země, kterou napsal Philo z Byblu (42 - 117 n.l.). Autor užil v knize překladů ranějších prací fénického kněze Sanchuniathona z Berytu. Philo v knize hovoří o Dagonovi, který je zrnem a je jedním ze čtyř dětí Ouranových (Ouranos-Nebesa) a jeho sestry Ge (země); dalšími dětmi byli Elos (Kronos), Baetylos a Atlas. Jak píše Philo, Dagon, objevitel zrna a pluhu, byl zván Zeus Oráč.
Dagonův kult přetrvával i v helénských časech. Chrám v Ashdod stál až do roku 1747 př.n.l., kdy jej zbořil Jonathan Makabejský. Později, když zastával Dagon funkci boha zrna a deště, byl zmaten s jinými, cizími božstvy. Charakteristiky mořské stvůry jsou Dagonovi zřejmě chybně připisovány právě od této doby, a to zmatením se syrským bohem Atargatisem, který tuto podobu měl. Atargatis měl v Aškelonu svatyni, v níž byla velká tůň plná ryb.
Ve 3. st. př.n.l. popisuje rabi Lévi Dagona v lidské podobě, zatímco středomořští rabíni upřednostňovali podobu mořské obludy. David Kimchi píše asi v roce 1200 n.l., že Dagon má od pasu dolů podobu ryby, proto je zván Dagon a DG je ryba, a od pasu nahoru je podoben člověku, protože se píše obě dlaně jeho rukou odražené byly na prahu (1S 5,4). Jedním z důvodů, proč Dagon získal podivnou podobu, mohla být snaha dodat tomuto božstvu groteskní zjev, aby bylo snáze možno jej očernit. Básník Milton zařazuje Dagona v surové podobě, jako mořské monstrum, nahoře člověk - dole ryba, mezi padlé anděly.
V rybí podobě byl Dagon identifikován polo-démonickým Odaconem, kterého Berossus popisuje jako komplikovanou formu mezi člověkem a rybou – podobnou Oannesovi, bytosti, která Mezopotámce naučila uměním civilizace. Odacon je zřejmě zřečtělou formou sumerského Utukku, než že by vycházelo ze semitského Dagon. Utukku byla kategorie entit ani dobrých ani zlých, a zřejmě se jedná o tytéž bytosti, které byly nazývány Sedm vědoucích. bytosti byly oděny v kostýmech ryb a nesly nádoby s vodou a kropítka, aby mohly očišťovat vodou. Z nich povstali exorcisté zvaní Ašipu, kteří chodili stejně oblečeni. Reprezentovali boha vědění a magie, známého Sumeřanům jako Enki a Babylóňanům jako Ea. Pro Řeky to byl - podle Berossa - Oannes.
Identifikace Oannese s Ea se vyjasní díky fragmentu z Helladius, který popisuje člověka zvaného Oe, přicházejícího z Rudého moře; je podoben rybě, ale hlavu, nohy a paže má lidské a přináší znalost astronomie a písma. Někteří tvrdí, že se zrodil z velkého vejce, odkud také pochází jeho jméno. Může vypadat jako člověk, ale jindy se jeví jako ryba, protože obléká kůži mořské obludy.
Bůh Ea obývá hlubiny sladkovodní propasti Apsu, komnaty údělu a příbytky předurčení. Jeho jméno znamená Dům vod. Je zobrazován jako člověk držící nádobu, z níž padají proudy vody, nebo jako mořský tvor nebo jako kozel s rybím ocasem; jeho sumerské jméno Enki znamená Pán země nebo Vládce místa. Jeden z hymnů vypráví, kterak Enki oře a zapřahá a nechává vzejít zrno. A zde je nejpodobnější Dagonovi.


4) Dagon: magická podoba
(v původním rozsahu)

Ačkoliv nemáme autentický Dagonův obraz, který by vycházel z archeologických nálezů, můžeme formulovat konečnou podobu boha na základě vztahů k tarotu. V Knize Thothově uvádí Crowley dvě reference k Dagonovi: jednak v komentáři k Atu 0, Bláznu, a jednak v pojednání o Atu XIII., Smrt. Můžeme předpokládat, že Dagon je rybím bohem, podobným Oannesovi. Ani jedna z karet však nemá intimní vztah k Dagonovi.
Nejzjevnější vztah lze nalézt s Atu XVIII. - Luna, atributovaným písmenem Qof a znamením Ryb. Lunární proud této karty je sinistrální a nebezpečný a také velmi silný, jsouc otrávenou temnotou, která je podmínkou znovuzrození světla (tato i následující citace viz Crowley: Kniha Thothova). Světlo je zrozeno Kefrou, posvátným broukem vodních hlubin na spodní části karty, avšak voda je tingována grafickými symboly ohavnosti a půjčuje Kefrovi monstrózní podobu povstávajícího Cthulhu. Taková je cesta branou Vzkříšení.
Dagon může být identifikován s Anupem, strážcem soumraku, bohem, který stojí na prahu. Je průvodcem duše po Amenti a je tím, Kdo otevírá Cesty. Anup je aspektem Merkura a to je klíčem k dalšímu náčrtu magické podoby Dagonovy.
Základním číslem hebrejského jména DGVN je 63, a 6+3 sečteme na 9, což je Atu IX., Poustevník. S kartou je spojeno písmeno Yod, Tajné sémě, které je jádrem tvoření. S kartou je spojeno i znamení Panny, které je ovládáno Merkurem. Poustevník se tak stává dvojitým Yod, Otcem a Merkurem-Logem. Poustevník je také Dagon, Velký starý. Crowley píše v Knize Thothově:
Nejvrcholnější symbolikou této karty je tedy plodnost v nejexaltovanějším smyslu, což se odráží i v tom, že se atribut této karty připisuje znamení Panny, které je jiným aspektem téže vlastnosti. Panna jako znamení patří zemskému živlu, a vztahuje se především k obilí, proto je v pozadí této karty lán pšenice.
Dagon je bohem země a vegetace; jeho jméno znamená Zrno nebo Jádro, což znamená, že je pro své uctívače dárcem výživy: ZVN, býti živen, má numerickou hodnotu 63. Avšak jak bylo ukázáno, Dagon není jen bohem plodnosti. Crowley prohlašuje:
Panna představuje nejnižší, nejpřijímavější a nejženštější podobu země, a tvoří krustu nad Hádem. Navíc Panna není Merkurem jen ovládána, ale Merkur je v ní i povýšen. Srovnejte Desítku Disků a obecnou nauku o tom, že vyvrcholení sestupu do hmoty je signálem pro opětovné sjednocení s Duchem. Je to formule Princezny, způsob naplnění Velikého Díla.
Uvnitř Merkuria je skryto světlo, které všechny části universa proniká stejnoměrně; jedním z jeho titulů je Psýchopompós, průvodce duší v podsvětí. Tyto symboly naznačuje jeho hadí berla, která vlastně vyrůstá z Abyssu, a je to spermatozoid, který postupuje jako otrava, a projevuje se jako plod. Následuje ho Kerberos, trojhlavý pes hlídající vchod do podsvětí, kterého si ochočil. Tento trumf vyjevuje celé mystérium života v jeho nejtajnějších dílech. Jod = Falus = Spermatozoid = Ruka = Logos = Panna.
Kabalistické korespondence vztahující se k Dagonmovi se dobře ukáží analýzou Atu IX. 63 je číslem ABDVN, Abbadon, jeden z názvů pro peklo, rovnocenný s Hádem nebo Abyssem. Tutéž numeraci má LBB ChIVH, srdce zvířete, duše Kerberova, která reprezentuje všechny síly Abyssu; také KBVD AL, sláva boží, skryté světlo, pronikající Universum.
Podoba karty Poustevníka v Thothově tarotu je velmi pozoruhodná; je křížena tam a zpět svazky a paprsky světla, které formují kuriózní geometrický vzor. Většina svazků světla vychází z Poustevníkovy lampy, čímž ji vyznačuje jako místo velké iluminace, ačkoli lampa není zdrojem vyzařování. Jestliže gematrické vzory vztahující se k Dagonovi nakreslíme na Kamej Merkura, výsledná podoba talismanu nese jistou podobnost se vzory světla na tarotové kartě. Užití tohoto talismanu samotného nebo v kombinaci s Atu IX. může být probádáno magickou prací s Dagonem.



Napsal Stephen Dziklewicz, Starfire 1991, vol.I, no.4
Přeložila Chiah leden - únor 2011

 
leden - únor 2012


          Další thelemické práce nabízí Malé opatství Thelémské.
          Méně obsahově náročná, zato osobnější pojednání najdete v Revue 44.



          (c)2003 Ro., http://ro.magick.cz
          webmaster, dotazy, připomínky: sor. Chiah, 23 /zavináč/ magick /tečka/ cz